Skutečně lze tuto rostlinu označit jako mohutnou a dekorativní. Ve volné přírodě se téměř nevyskytuje, jen někde na kamenitých stráních. Ale v zahrádkách je někdy pěstována. A tam jeho skutečně velkolepý zjev zaujme, nejen svou velikostí, která může být až dva metry, ale také svým červenofialovým, někdy i bílým bodlákovým květenstvím. Pozor, jedná se o statnou bodlákovitou rostlinu, která má tuhé ostnité listy. Ty také mohou být okrasou zahrádky, mají totiž zajímavé bílé skvrny.
Rostlina vyžaduje slunné místo, a pokud máte kyselou půdu tak ji musíte upravit trochou vápna nebo kousky staré omítky. Listy ostropestřce se sbírají ještě v době před rozkvětem. Díky pichlavosti rostliny používáme rukavice. Dalším sběrem jsou plody, které musíme sklidit před úplným dozráním. Získáváme z nich semena, která jsou nejúčinnější, i když ve skutečnosti můžeme využívat celou rostlinu. Pokud nemáte, kde byste si tuto rostlinu zasadili, nevadí, můžete si drcený ostropestřec koupit. Pokud se jedná o účinky této léčivé rostliny, tak asi nejhlavnější použití je na všechny druhy onemocnění jater, kdy semena ostropestřce jsou považována za vůbec nejlepší rostlinný lék na játra. Ale nejen játra, tato bylinka léčí i žlučník a podílí se na léčení některých jiných nemocí trávicího ústrojí. Ale to není všechno, používá se na léčení poruch krevního oběhu, zvyšuje tvorbu žluči a uvádí se, že působí i proti horečce.
Může se užívat vnitřně v prášku, kdy se jedna čajová lžička použije na 200 ml vody. Ale drcená semena nezaléváme vroucí vodou, jak jsme zvyklí u bylinek, ale vaříme v uvedeném množství vody asi pět minut, poté se asi čtvrthodiny nechají vyluhovat. Tento čaj můžeme užívat dvakrát za den. Navíc jsou zde podpůrné účinky této léčivky, pokud chceme držet dietu. Také se uvádí, že zmírňuje negativní účinky, které doprovázejí chemoterapii.
